TOXÉMIE - neboli metabolické onemocnění, které se objevuje během posledních 2 týdnů březosti, nebo týden po porodu. Přesnou příčinu se nám zatím nepodařilo zjistit, ale u Xeny (ta s bílou korunkou) to mohlo být velký počet mláďat, stres, infekce. První známka tohoto onemocnění byl úbytek váhy (cca 100 g). Potravu však přijímala hodně a na pohled byla v pořádku.

Další den začala hodně pít a po několika hodinách začala slintat (sliny nezapáchaly). I po kontaktu s veterinářkou zatím nebylo možné určit její diagnózu. Ta byla jasná další den, kdy sliny začali zapáchat po acetonu a moči. Xena se stále snažila přijímat potravu, byla však apatická jakoby zpomalená. Do dalšího dne přestala přijímat potravu úplně a odmítala i podávané léky do tlamičky.

Léčbu jsme po konzultaci s veterinářkou aplikovali injekčně glukózu a fyziologický roztok v poměru 1:1 podkožně. Vzhledem k tomu, že byla už velmi dehydrovaná a slabá musela být první dávka větší (2 x 20 ml s odstupem dvou hodin). Dále bylo nutné přidat vitamíny a aminokyseliny. Další problém nastal s mláďaty. U Xeny byly cítit pohyby mláďat, avšak ty ustávaly. Věděli jsme, že se blíží termín porodu, obávali jsme se o jeho zvládnutí z hlediska Xeny, která již byla velmi vysílená. Po další konzultaci jsme se rozhodli k aplikaci prostředku, který vyvolává děložní stahy (urychlení porodu).

Na první dávku však Xena vůbec nezareagovala, reakce nastala až po druhé dávce cca po 12ti hodinách, v době kdy už nebyly cítit pohyby mláďat. Xena porodila pět mláďat plně vyvinutých, bohužel již mrtvých. V době, kdy jsem psal začátek tohoto článku (14.7.2003) byla ve vážném stavu. Byla velmi vyčerpaná a nepřijímala potravu. Dávali jsme ji neustále výživu jak podkožně, tak tlamičkou.

Její stav se po pěti dnech téměř nezměnil. Chvílemi to bylo lepší, chvílemi naopak. Neustále jsme jí dávali výživu jak podkožně, tak tlamičkou. Potravu tlamičkou celkem přijímala, ale stále byla slabá na to jíst sama. V kleci převážně spala zachumlaná do sena. Dne 19.7.2003 přes veškerou snahu o uzdravení zemřela.    

Chtěli by jsme poděkovat chovatelce Radaně Zachové a veterinářce Denise Vítkové za veškerou pomoc při léčení Xeny aus der Hirtenwiese.